Škůdci a choroby nemají dovolenou!

publikováno 11.08.2017

S tímto je nutno víc než počítat, ba je potřeba se na útok letních chorob a škůdců připravit. Krom toho, že v těchto teplých dnech zahradník sní v přestávkách mezi okopáváním a plením o mírném májovém deštíčku, který by byl pro rostliny několikanásobně vhodnější než přívalové bouřkové deště,musí téměř každodenně kontrolovat stav a množství nezvaných hostů. Na invazi mšic a slimáků jsem upozorňovala již v minulém článku. Kdo poslechl mé rady, jistě boj vedený dle návodu vyhrál. Zatím lze říci, že průběh počasí zahradnickému lidu pomáhá. Mám tím na mysli výskyt houbových chorob, které mají rady sice teplo, ale k tomu i vlhko. Nutno však říci, že některé druhy padlí nás již pozlobily. Obzvláště pak padlí americké na angreštu a rybízu. Smutné je konstatování, že proti němu nelze již v tomto čase v podstatně nic záchranného dělat. Pro ty, kteří nevěděli, že zásah proti této chorobě se provádí již před květem, mohu nabídnout jen pomoc biologického přípravku Bioton, který je na bázi lecitinu a řepkového oleje. Ten ale pomáhá jen při menším zasažení rostlin. Asi jsem vás touto radou příliš nepotěšila, ale protože jsem byla požádána o článek na toto téma, mohu tedy radit dál. Jak jsem již řekla, v oblastech se silným a častým výskytem padlí Amerického, je nutno provádět ošetření již před květem. Základní ošetření se provádí po odkvětu, kdy podle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5 až 10 dní. Černý rybíz se ošetřuje před sklizní a po sklizni. (přitom je nutné důsledně dbát ochranných lhůt – doba, po kterou nelze konzumovat plody po použití chem. prostředků) Používané fungicidy na padlí Americké: BIOAN, DISCUS, KARATHANE, RUBIGAN 12 EC. A kterak, že se to padlí projevuje? Rozeznání je snadné. Tento druh padlí způsobuje na plodech, na dřevě vrcholových letorostů, na řapících a na nervatuře listů angreštů, rybízů a jejich kříženců bílé povlaky, které postupně hnědnou a vytvářejí se na nich tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se, někdy se vlivem vytváření adventivních pupenů rozvětvují a následně odumírají. Listy na těchto letorostech jsou deformované, malé a časem opadávají. U černého rybízu dochází k projevům napadení na vegetačních vrcholech, a to většinou až v průběhu sklizně. Napadené rostliny vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají a špatně přezimují. Mezi preventivní opatření patří vhodná výsadba, kdy dodržujeme dostatečný odstup keřů, porost udržujeme vzdušný a nevysazujeme na vlhká místa. Při zimním řezu kontrolujeme bedlivě letorosty, nejsou –li pokryty stříbrošedým povlakem, především na jejich koncích. Při zjištění přítomnosti přezimujícího stádia choroby ihned letorost odstřihneme ve zdravém dřevě a napadené části spálíme. No a potom z jara přistoupíme k již zmiňovaným způsobům ochrany, případně ještě dále odstraňujeme napadené letorosty, které pálíme.

Dalším houbovým neřádem, který očekáváme tak jako každý rok je plíseň bramborová a septoriová skvrnitost rajčat. Proti těmto dvěma se vyplatí vyrukovat do boje preventivně systémovými přípravky. Ty pronikají do pletiv, kolují spolu s živinami rostlinou a dokáží ochránit i nové přírůstky. Patří sem např.  ACROBAT (ten chrání porost až 17 dnů). Potom stačí ošetřit porost kontaktním fungicidem – DITHANE. Ten, kdo se opozdí s ošetřením, může použít NOVOZIR nebo CHAMPION. Ošetření se doporučuje opakovat ještě po sedmi dnech znovu. Při použití CHAMPIONU počítejte s opožděním dozrávání plodů. (… raději se mu vyhýbáme). Nebyla by to plíseň bramborová, kdyby napadala jenom rajčata, určitě musíme zároveň provádět ochranu na bramborech a na hlídat výskyt plísně okurkové. Jako nejlepší na plíseň okurkovou se používá ACROBAT MZ. Je to přípravek složený z několika účinných látek. Jeho účinnost je jak kontaktní (musí dopadnout na postižená místa), tak i systémová (koluje rostlinou). Můžeme jej použít i na plíseň cibulovou, bramborovou nebo révovou. Použitelné jsou přípravky Aliette a Kuprikol. Na brambory je vhodný i přípravek TATTOO. Ten plísni bramborové nedá téměř šanci. Nemá cenu zde podrobně popisovat již zaručené postupy chemické ochrany brambor, která spočívá mimo jiné i ve střídání postřiků asi tak po 14 dnech (RIDOMIL PLUS a potom CHAMPION). Domnívám se, že chemie bylo již zmíněno v tomto článku víc než dost. Musím uznat, s těmito postupy nejsem příliš za jedno, ale vím, že mezi zahradníky jsou i vyznavači těchto postupů a musím jednou za čas vyhovět i jejich dotazům. A ten, kdo chemii nepoužívá, má zajisté své lepší, osvědčené zdravé postupy, před kterými, jestliže fungují, smekám. Přeji všem zahradníkům co nejméně plísní na zahrádce a co nejvíce zdravé úrody.