Červen – čas zahradnických výletů

publikováno 11.05.2016

Čínské přísloví praví : Chceš-li být šťastný jeden den – opij se,chceš-li být šťastný jeden rok – ožeň se a jestli chceš být šťastný celý život – staň se zahradníkem. Je pravdou, že jsem zatím nikdy nepotkala nešťastného či „morousovitého“ zahradníka. K tomu, aby se štěstí dostavilo i k ostatním dušičkám nemalou měrou přispěla historie se svými velmi šikovnými a tvůrčími zahradníky – prvními architekty. Jelikož je zrovna červen a zeleň všech stromů, keřů, ba i bylin je natolik intenzivní, je v podstatě nutné, aby si zahradníci i nezahradníci našli několik chvil pro výlety do přírody. Kde jinde nasát energii, inspiraci a chuť do další práce?

Chtěla bych tedy odložit slíbený článek o závlahách a raději se zmínit o několika nádherných zážitcích z letošního pozdního jara a doporučit vám všem několik cílů zahradnických výletů. Od konce května se mi totiž podařilo navštívit různé parky a zahrady. Některé jsou ty naše – místní, a některé jsou také naše, ale trochu vzdálenější Vysočině : lesopark Heulos v Jihlavě, Stonařovské aleje, okolí Opatova, údolí řeky Brtnice, Průhonický park s botanickou zahradou, Konopiště, Šumavský národní park a Lednicko-valtický areál. Chtěla bych se s Vámi tedy podělit o zážitky z těchto cest.

1. Heulos – je zvláštní, jak si člověk neváží toho, co má téměř „ u nosu“. Co by jiná města za takovou lokalitu položenou téměř v centru dala, že ?

2. Stonařovské aleje. Toto je místo , které můžete navštívit pěšky, na kole či v rámci závodu Běžce Vysočiny ( mám za sebou všechny varianty a kolo je asi nejlepší…). Jedná se o zvláštní útvar asi 15 km na jih od Jihlavy, na mapě je to v zelené ploše sedmicípá hvězda. Pozor- nečekejte ony typické vysočinské aleje. Jedná se spíše o hvězdicovité průseky v normálním kulturním lese – většinou smrkovém. Tam, kde se všechny aleje setkávají stojí empírový zámeček, dva rondely a tři přízemní budovy, postavené v letech 1815 až 1817 hrabětem Eduardem Collatem z Brtnice k prostému odpočinku.

3. Údolí řeky Brtnice a Rokštejn. Vysočina je protkána spoustou říček a řek. Jejich kaňony jsou velmi romantické a z biologického hlediska velmi cenné. Zatím všichni,kdo prošli údolím řeky Brtnice, téměř oněměli nad tou nádherou. Na strmých srázech je bohatá lišejníková flóra, roste zde mnoho hub a různé druhy kapradin. Asi 1 km nad soutokem Brtnice s Jihlavou je torzo hradu Rokštejn. Byli jsme tam se studenty před 14 dni. 24 žáků tam bylo poprvé ( ale u moře již byli všichni…!). Nadšení nad krásným prostředím i přes svoje složité věkové období neskrývali.

4.Průhonický park – No, to Vám byla nádhera! Skládám poklonu zakladateli parku – hraběti Taroucovi. Propracovanost a souhra uměle vytvořeného parku s s přírodou je opravdu víc než poučná. Roku 1885 začal hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca realizovat svou představu přírodně -krajinářského parku. Průběžně vykupované pozemky vytvořily základ parku v jeho dnešní rozloze 240 ha v nadmořské výšce 280-342 m, průměrná roční teplota 8,6° C, srážky 610 mm. Je rozdělen silnicí na Park a Oboru. Osou parku je říčka Botič se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpiniem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven na anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva. Je bohatý dendrologickou sbírkou rostlin domácích i shromážděných z celého světa. Sbírka kosatců v botanické zahradě BÚ AV ČR v Průhonicích je koncipována právě tak, aby co nejplněji reprezentovala jak plané, tak kulturní odrůdy a ukazovala tak přírodní genetické bohatství tohoto druhu. Sbírka představuje pečlivě sestavený výběr z desetitisíců vyšlechtěných odrůd. Neváhejte a pospěšte si s návštěvou tohoto parku! Kosatce totiž zrovna kvetou (a odkvétají). Ve stejném místě najdete i sbírku nádherných pivoněk a uvidíte, že některé z nich „skutečně musíte na té vaší zahrádce mít“. A co víc,snad zastihnete ještě nějaké ty odkvétající rododendrony.Sbírka kosatců v botanické zahradě BÚ AV ČR v Průhonicích je koncipována právě tak, aby co nejplněji reprezentovala jak plané, tak kulturní odrůdy a ukazovala tak přírodní genetické bohatství tohoto druhu. Sbírka představuje pečlivě sestavený výběr z desetitisíců vyšlechtěných odrůd.

5. Konopiště – tak tento zámecký park též stojí za zhlédnutí. Krom tohoto botanického pokladu a překrásné růžové zahrady můžete navštívit i přehlídku našich dravců. Léto určitě nabídne i nějakou tu kulturní akci.

6. Šumavský národní park. Jestliže zrovna zakládáte na zahrádce rašeliniště, jeďte si nejdříve pro inspiraci na Šumavu. Tyto tzv. vrchoviště nás spojují s celým světem nebo alespoň se severní polokoulí, protože všude jsou prý taková. Vytvářejí se ve vyšších horách, kde je hodně srážek, a v severských zemích všude tam, kde je vysoká vlhkost ovzduší, nízký výpar a dostatečná sněhová pokrývka. Typickou pro Šumavou je Jezerní slať, ležící mezi Kvildou a Horskou Kvildou, ale i ty ostatní (Tetřevská, Mezilesaní, Zhůřská atd.). Při cyklo-výletě Šumavou nevynechejte plavební kanály – ten Vchýnicko-Tetovský a Schwarzenberský. Nejen, že budete nuceni smeknout před důmyslností těchto děl, ale skutečně zažijete nádherné svezení našimi nejhlubšími hvozdy.

7. Lednicko – valtický areál. Tak tam jsem byla o tomto víkendu a opět bych se opakovala s chválou historie. Nic na plat- v dnešní době nejen,že už není místo pro takové rozlehlé parky, ale ani ty výletní a poutní místa by nikdo nepostavil. Za tuto krásu mohou převážně Lichtensteinové. Sláva jim a jejich bohatství. To se jim to promenádovalo a radovalo! Nezáviďme- a honem tam!

Věřím tomu, že ti z vás, kteří letos ještě nepodnikli žádnou „zahradnickou výpravu“, jsou dostatečně motivováni a své konání urychleně napraví. Vždyť léto je za dveřmi a s ním i ta síla slunce, která nám jako kouzelným proutkem tu zeleň smázne. Přeji všem zahradníkům (a nejenom jim) hodně příležitostí a tolerance od ostatních členů rodiny k občasným únikům do okolí či vzdálenějších nádherných míst naší republiky.